• Eva Syková

V boji proti koronavirové pandemii zkoušejí vědci využít i kmenové buňky. Profesorka Eva Syková, která se touto metodou dlouhodobě zabývala při výzkumu léčení jiných nemocí, však upozorňuje, že regenerace již poškozených plic nebude snadná. Bývalá senátorka přičítá příznivý vývoj této nákazy v Česku zodpovědnému přístupu vlády, která se nenechala ovlivnit podceňováním pandemie ze strany Světové zdravotnické organizace a Evropské unie a nastolila tvrdší opatření než jiné evropské země a USA.

Objevily se informace, že kmenové buňky jsou schopné zregenerovat plíce poškozené koronavirem. Navíc Národní centrum tkání a buněk v Brně vyvíjí přípravek, který lze využít při léčbě takto postižených pacientů. Protože léčba kmenovými buňkami byla dlouhodobě oblastí vašeho vědeckého bádání, můžete posoudit, zda by tato léčba mohla být v tomto konkrétním případě účinná?


Podrobnosti o metodě, kterou vyvíjejí, nemám. Regenerace již poškozených plic určitě nebude snadná, kmenové buňky, pokud by byly diferencované do plicních buněk nebo se v ně měly přeměnit, by tkáň teoreticky nahradit mohly, ale rozsáhlé studie by bylo nutné udělat u zvířat s poškozenými plícemi. V každém případě klinické zkoušky budou trvat velmi dlouho. Ale mesenchymální kmenové buňky (MSC) například z kostní dřeně nebo pupečníku by účinné být mohly. Mohou být připraveny ve velkém množství od dobrovolných dárců, ale jejich účinkem je celková podpora imunity a regenerace. Tyto buňky nevytvářejí nádory a jejich účinek je ověřen v mnoha klinických studiích na podporu imunity a regeneraci poškozených tkání. V současné době byly schváleny klinické studie u pacientů s koronavirem například v USA a v Číně, ale výsledky ještě nemáme.


Před lety zažívala obrovský rozmach metoda bioterapie, která používá k léčbě člověka jeho vlastní odebranou tkáň, ať už krevní plazmu, nebo rovnou kmenové buňky. Nyní už se takové mediální pozornosti netěší. Byla očekávání od této metody přehnaná a v jakých oblastech medicíny může být účinná?


Ano, takových studií bylo a je velké množství. Možná se u nás netěší mediální pozornosti, ale ve světě výzkum a klinické studie pokračují. Nejdále je Jižní Korea, Japonsko a USA. V těchto zemích je mnohem pružnější legislativa a kmenové buňky lze využívat i komerčně. V medicíně se dnes kmenové buňky úspěšně používají zejména v ortopedii, plastické chirurgii, slibné výsledky prokazují i probíhající klinické studie v urologii, kardiologii, po poranění mozku a míchy.

Co se krevní plazmy týče, ukazuje se u léčby pacientů s koronavirem slibná transfúze plazmy od pacientů, kteří prodělali chorobu COVID-19. Výsledky čínských vědců, publikované v prestižním časopise PNAS v USA, potvrzují velmi nadějné potlačení choroby u řady pacientů. Stále ale zůstává prioritou vývoj nových léků, antivirotik a vakcína. V tomto směru má Česká republika, zvláště Akademie věd, velkou tradici a úspěchy. Všichni známe úspěchy Antonína Holého ve vývoji antivirotik.


Léčba kmenovými buňkami byla jednou z nadějí lidí postižených ALS, amyotrofickou laterální sklerózou. Pokročil v tomto směru vědecký výzkum u nás a ve světě?


Pokud se týče ALS, tak například v Jižní Koreji nebo Izraeli je možné podstoupit terapii pomocí vlastních nebo dárcovských MSC. Jedná se o metodu velmi podobnou té naší. I tyto výsledky jsou založeny na podpoře imunity a regenerace a u pacientů dojde pouze ke zpomalení choroby. Dnes by byly výsledky i naší studie lepší, pokud bychom v klinické studii pokračovali podle původního plánu a použili větší množství buněk a podávali je opakovaně. Od publikace našich výsledků v časopise Cell Transplantation v roce 2016 byla naše práce citována mnoha zahraničními kolegy, mnohokrát jsem o výsledcích přednášela na odborných akcích, na něž jsem byla pozvána. Je mi líto, že se dnes v České republice v této studii nepokračuje.


Vraťme se ke koronavirové pandemii, která v posledních měsících sužuje celý svět. Co způsobilo, že má Česko za šest týdnů „jen“ přes šest tisíc infikovaných a že vývoj u nás je katastrofickým scénářům na hony vzdálený?


Tak za prvé, je to velmi zodpovědný přístup naší vlády, která se nenechala ovlivnit podceňováním pandemie ze strany Světové zdravotnické organizace WHO a Evropské unie, nastolila tvrdší opatření než jiné evropské země a USA. Odborně i politicky se osvědčil tým premiéra Babiše, zejména vicepremiér Hamáček a profesor Roman Prymula. Důležité je, že v tom vláda hodlá pokračovat, protože ještě zdaleka vyhráno nemáme, Velikonoce jsou kritická perioda, a pokud dojde v následujících dnech k výraznému zhoršení, je třeba pokračovat v tvrdých opatřeních.

Za druhé, za úspěchem je také zodpovědný přístup lidí, téměř celé populace, která tato omezení dodržuje a většina se chová ukázněně. Pochopitelně existují i nezodpovědní, například cestovatelé do Itálie a Rakouska na hory v době, kdy bylo jasné, že někdo z nich se vrátí nakažený.


Odkaz na celý rozhovor

Kontakt:

  • Black Facebook Icon
  • Black Twitter Icon
  • Black Instagram Icon
  • Black YouTube Icon

 © 2021 Prof. MUDr. Eva Syková, DrSc., Všechna práva vyhrazena